Jak vidí budoucnost sociálního pojištění ostatní?

Petr Fiala

Předseda vlády České republiky

„Sociální pojištění bylo v samostatném Československu uzákoněno nedlouho po jeho vzniku. Naši předkové si zvolili velmi pokrokový systém, jehož podoba inspirovala několik dalších států. Jsme na to hrdí, ale zároveň si musíme přiznat, že už nastal čas na změnu. Česká republika se v uplynulých třiceti letech zařadila mezi vyspělé západní země se všemi jejich výhodami i nevýhodami. Společnost bohatne, zlepšuje se zdravotnictví, lidé se dožívají vyššího věku. Na druhou stranu stárneme a rodí se méně dětí. Náš kdysi přelomový a robustní sociální systém na to přestává stačit. Pokud bychom tyto posuny ignorovali, schodek důchodového pojištění by brzy dosáhl stovek miliard korun. Je tedy nejvyšší čas najít novou rovnováhu. Sociální systém by přece měl být něčím, co nám dává jistotu, a ne zdrojem nejistoty a obav. Proto naše vláda připravila důchodovou reformu. Díky tomu budeme moci každému nadále garantovat důstojnou penzi. Navazujeme na naše dobré tradice a děláme, co je třeba.“

Marian Jurečka

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí

„Znamená především jistotu a sociální stabilitu. Systém sociálního pojištění v České republice, potažmo v Československu, funguje již století. Považujeme takřka za samozřejmost, že v různých životních situacích, ať už třeba při nemoci, nebo ve stáří, přijde pomoc státu. Aby celý systém fungoval, musíme se o něj starat a přizpůsobovat jej novým výzvám, které v průběhu času a s různými demografickými změnami přicházejí. Proto jsme připravili důchodovou reformu, jejímž cílem je zajistit férové důchody z našeho průběžného penzijního systému pro nynější i budoucí seniory. Přeji nám všem, aby sociální pojištění znamenalo pomyslnou kotvu pro každého, kdo ji bude potřebovat a kdo se platbou pojistného na fungování celého systému podílí, tak jako tomu bylo v poslední stovce let.“

Markéta Pekarová Adamová

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

„Sté výročí zavedení sociálního pojištění v naší zemi je velmi významným milníkem. Připomíná nám dlouhou tradici solidarity a systém péče o občany založený na principu ochrany zaměstnanců a jejich rodin v obtížných životních situacích. V průběhu desetiletí se neustále vyvíjel a přizpůsoboval aktuálním potřebám moderní společnosti. Dnes, sto let po vzniku sociálního pojištění, čelíme zcela novým společensko-ekonomickým výzvám. V době neustálého vývoje pracovního trhu, dynamického technologického pokroku a zásadních demografických změn, stojíme před nutností systém dále modernizovat. Naší povinností je totiž zajistit, aby i nadále garantoval adekvátní sociální jistoty pro každého občana. Toho je ovšem třeba docílit způsobem udržitelným a dosažitelným nejen pro současné, ale také pro budoucí generace.“

Vlastimil Válek

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví

„Sociální pojištění pro mě představuje důležitý pilíř naší společnosti, který už sto let zajišťuje ochranu občanů v řadě životních situací. Je pro mě symbolem solidarity a vzájemné odpovědnosti v naší společnosti. Do budoucna bude nutné systém přizpůsobit demografickým změnám a využít moderní technologie pro větší efektivitu, ale vždy s důrazem na udržení ochrany a podpory pro všechny, kteří to potřebují.“

Robin Maialeh

Ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, v. v. i. (RILSA)

„Stoleté výročí sociálního pojištění v Československu / České republice nás vede k zamyšlení nad jeho významem jako nástroje pro zajištění sociální stability, důstojnosti a ve zprostředkovaném smyslu i svobody jakožto pilířů každé demokratické společnosti. Sociální pojištění vzniklo díky dlouholetému úsilí pracujících vrstev, které jej vydobyly jako klíčový prvek ochrany proti rizikům spojeným s nemocí, stářím a dalšími náročnými životními situacemi. Aktivace sociálního pojištění v daných situacích je dnes vnímána jako nedílná součást společenské smlouvy, avšak neměli bychom zapomínat na historický kontext boje za tato práva. A měli bychom se vymezit proti možnému oslabování sociálních práv občanů ústavně garantovaných prostřednictvím Listiny základních lidských práv a svobod. V současné době je rovněž nezbytné, abychom reflektovali proměny na trhu práce a našli sociálnímu pojištění adekvátní pozici v rámci daňově-pojistného systému, aby nadále plnilo svůj významný úkol i v měnícím se pracovním prostředí. Tento institut chrání nejen jednotlivce, ale posiluje sociální soudržnost a utužuje princip spravedlnosti v celé naší společnosti.“

Stanislav Křeček

Veřejný ochránce práv

„Motto: „Sociální pojištění mnoha lidem zachránilo lidskou důstojnost a považuji za důležité, aby tento systém i tuto roli plnil v budoucnu.“ Sociální pojištění se dotýká každého z nás. Vnímám jej jako neodmyslitelnou součást demokratického právního státu a zcela klíčový atribut každého sociálního státu. Za základní článek sociální ochrany považuji systém důchodového pojištění. Výzvy do budoucna z mého pohledu představuje zakotvení minimální výše důchodu. Ten lidem, kteří dosáhnou důchodového věku a přispívali do systému, zajistí důstojný příjem k zajištění životních potřeb. Systém sociálního pojištění také musí dostatečné oceňovat péče o děti a závislé osoby a zachování rozumného náhradového poměru důchodů k průměrné mzdě. Stát by se měl vyvarovat náhlých a překotných změn, bez toho, aby nám dal prostor pro přizpůsobení životních plánů. Při změnách v této oblasti (nejen důchodového, ale i nemocenského pojištění a státní politiky zaměstnanosti) je třeba vždy náležitě zvažovat reálné praktické dopady, projevující se v každodenních životech jednotlivců.“

Bohdan Wojnar

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

„Sociální pojištění pro nás znamená jistotu a podporu v momentě, kdy to nejvíce potřebujeme – ať už jde o nemoc, úraz, nebo období důchodu. Je to něco, co nám dává klid a jistotu, že v těžkých chvílích nebudeme na všechno sami. Do budoucna vidím několik klíčových výzev. S rostoucí digitalizací, robotizací a proměnou pracovního trhu bude potřeba, aby systém pružně reagoval na změny. Důležité bude najít rovnováhu mezi udržením solidarity systému a přizpůsobením se novým formám práce. Věřím, že technologie mohou pomoci nejen se zlepšením administrativy, ale také s lepším přístupem k informacím a službám pro pojištěnce. Konečným cílem by mělo být zachování udržitelného systému, který poskytuje jistoty a přiměřenou podporu i v měnícím se světě.“

Miroslav Štěpán

Generální ředitel České pošty, s.p.

„Sociální pojištění je důkazem, že je Česká republika vyspělá země a jeho stoletá existence dokládá, že má v takové zemi smysl žít. Potvrzuje, že se stát a potažmo zaměstnavatelé dokáží o své lidi postarat, když jsou v nouzi. Bez něho by byl život mnohem nejistější možná někdy zbytečně opatrný. Česká pošta patří jako jeden z největších zaměstnavatelů v Česku k nejvýznamnějším firmám, jejíž existence stojí především na lidech, a sociální pojištění, které za své zaměstnance odvádí, je jednou z nejdůležitějších jistot, které jim poskytuje. S nadsázkou lze říct, že je i neviditelným poděkováním za jejich mnohdy nelehkou práci. Aniž si to možná uvědomujeme, v dnešní době si už život bez sociálního pojištění nedovedeme představit. Jeho vývoj a možnosti do jisté míry zrcadlí ekonomickou a sociální kondici společnosti a já věřím, že v budoucnu zajistí všem, kteří chtějí pracovat a podílet se na vývoji společnosti, ještě větší pohodlí a jistotu.“

Marek Rojíček

Předseda Českého statistického úřadu

„Sociální pojištění je základní součástí moderní společnosti, která zajišťuje základní ochranu pro jednotlivce v různých životních situacích – jako je nemoc, nezaměstnanost, stáří nebo mateřství. V souvislosti se stárnutím obyvatelstva však nabývá na naléhavosti vyrovnanost příjmů a výdajů tohoto systému, protože v horizontu 15 – 20 let lze očekávat odchod do starobního důchodu silné generace narozené v 70. letech minulého století. S tím souvisí zvyšování indexu závislosti, protože zatímco v současnosti připadají na jednoho seniora zhruba 3 osoby ekonomicky aktivní, v polovině století to budou méně než dva. Z aktuálních 20 % se pak do té doby zvýší podíl populace 65+ na zhruba 30 %. Výrazně dynamičtěji než populace seniorů jako celek bude navíc narůstat podíl nejstarší populace nad 85 let, což bude znamenat výraznou zátěž zejména pro sociální a zdravotní systém.“