Zdroj: ČTK
Rok 1989 přinesl zcela nové politické, společenské a ekonomické podmínky. Přechod od centrálně řízeného hospodářství k tržní ekonomice nebyl lehký a bylo jasné, že rozsáhlé změny nelze realizovat bez návaznosti na oblast sociálního zabezpečení. Sociální reformu začala tehdejší politická reprezentace připravovat už v prosinci 1989 a v červnu 1990 byl schválen její základní scénář. Zaváděl nové instituce (úřady práce, ČSSZ), instituty (sociální pojištění, životní minimum) a mechanismy (valorizace, kolektivní vyjednávání). Systém sociálního zabezpečení tvořily oblasti sociálního pojištění, státní sociální podpory a sociální pomoci. Česká republika tak byla jednou z prvních postkomunistických zemí, která měla už od konce roku 1990 vybudovaný plán záchranné sociální sítě.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vznikla zákonem ČNR č. 210/1990 Sb., o změnách v působnosti orgánů České republiky a o změně zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, s účinností k 1. září 1990. Sloučila v sobě bývalý Úřad důchodového zabezpečení v Praze, Českou správu nemocenského pojištění a Správu nemocenského pojištění Svazu českých a moravských výrobních družstev. Jednalo se o novou rozpočtovou organizaci podřízenou Ministerstvu práce a sociálních věcí. Pro tehdejší vedení ČSSZ tato změna znamenala začít v podstatě od nuly budovat a znova utvářet takřka všechny vazby, které byly v 50. letech 20. století přerušeny. Struktura ČSSZ se inspirovala strukturou tehdejších okresních a krajských správ nemocenského pojištění. Navázala tak na práci svých předchůdců a převzala jejich archivy s rozsáhlou evidencí.
ČSSZ Křížová letecký pohledZdroj: Fotoarchiv ČSSZ
V průběhu 90. let 20. století docházelo k zásadním legislativním změnám v oblasti sociálního zabezpečení, a to jak po stránce hmotné tak i procesní a organizační. Dnem 1. ledna 1992 nabyl účinnosti zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, tedy jakási základní organizační a procesní norma. V listopadu 1992 pak schválil parlament zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Učinil tak první krok k obnovení pojistného principu, který byl uplatňován už za první republiky. Výše důchodů byla závislá na délce odpracované doby a na pojistném (tedy na výši výdělku). Jednalo se o princip zásluhový, i když výrazně omezený solidaritou mezi pojištěnci. Pojistné, které bylo odděleno od platby daní, museli platit zaměstnanci, zaměstnavatelé a OSVČ.
Dalším z důležitých právních předpisů byl zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Ten zavedl dvousložkovost důchodů a způsob jejich valorizace a také oddělil financování důchodů, i když nadále v rámci systému státního rozpočtu. Již o rok dříve bylo jako doplňkový systém zavedeno penzijní připojištění. S koncem milénia se začaly objevovat debaty o nutnosti důchodové reformy v závislosti na demografickém vývoji – prodlužování průměrné délky dožití, poklesu porodnosti a snižování počtu lidí v produktivním věku. Česká republika v roce 2004 vstoupila do Evropské unie, což pro ČSSZ znamenalo nutnost aplikovat komunitární právo. O dva roky později byla přijata nová právní úprava nemocenského pojištění zákonem č. 187/2006 Sb.
Dnes je ČSSZ velkou a v rámci státní správy ČR svým způsobem výjimečnou finančně správní institucí. Rozhoduje o nároku na důchody starobní, invalidní, vdovské/vdovecké, sirotčí a na dávky nemocenského pojištění, mezi něž patří nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, otcovská, ošetřovné nebo dlouhodobé ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Také vybírá od ekonomicky činných subjektů pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Kromě provádění důchodového a nemocenského pojištění zajišťuje ČSSZ i lékařskou posudkovou službustrong>. Plní také úkoly vyplývající z mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení a podle koordinačních nařízení Evropské unie je styčným místem pro určování příslušnosti k právním předpisům, peněžité dávky v nemoci a mateřství a dávky důchodového pojištěni. Krédem ČSSZ je být moderní, klientsky orientovanou institucí, která plně využívá nejmodernější informační a komunikační technologie.