Společně s novým zákonem bylo nutné vybudovat nový veřejnoprávní orgán – Ústřední sociální pojišťovnu (ÚSP). V roce 1926 se podařilo zakoupit uvolněnou budovu v Praze na Smíchově v Křížové ulici. Jednalo se o objekt, který byl původně postaven v letech 1911-1912 jako správní budova pro Pražskou akciovou strojírnu.
Hlavní budova ÚSP 1935Zdroj: Fotoarchiv ČSSZ
Kancelářská budova, dnes hlavní objekt rozsáhlého areálu sedmi budov rozkládajícího se na celkové ploše více jak 25 tisíc m2, byla postavena podle návrhu architekta Adolfa Foehra (1880-1943). Při její stavbě byla jako na jednom z prvních objektů v Praze použita technika železobetonového skeletu. Budova měla již od počátku svého vzniku dva výtahy: běžný osobní výtah a mimo to i výtah oběžný, pro který se vžil název páter noster, a který je jako funkční rarita obdivován dodnes.
Strojová evidenceZdroj: Národní technické muzeum, MAS, AA, f. 131 Libra.
V letech 1930-1931 byla k budově přistavěna drobná přízemní budova určená k uložení dokumentace týkající se evidence občanů. Technické řešení bylo shodné s nynější strojovou evidencí (viz dále v textu), jen bylo realizováno v menším, zhruba polovičním rozsahu, s kapacitou pro dalších pět let.
Antonín Hampl Foto: Archiv © NADACE LANGHANS PRAHA. www.langhans.cz
Přípravný sbor zaměstnanců ÚSP se do nového objektu přestěhoval po dvou letech úřadování z provizorních místností na Jungmannově náměstí 3. července 1926. O několik dní později se konala první schůze správního výboru a také představenstva. Správnímu výboru tehdy předsedal Antonín Hampl, poslanec Národního shromáždění ČSR (v roce 1995 oceněn in memoriam medailí Za zásluhy). Předsedu správního výboru a jeho tři náměstky jmenoval prezident republiky. Vláda do správního výboru jmenovala 40 členů, z nichž 12 náleželo skupině pojištěnců, 12 skupině zaměstnavatelů a 16 skupině odborníků. Výkonným orgánem správy ústavu bylo tříčlenné ředitelství, jehož členy přijímal a propouštěl výbor se souhlasem ministra sociální péče.
ÚSPZdroj: Národní technické muzeum, ANTM, f. 800 Sbírka fotografií
Továrna na spokojené stáří – tak nazval tehdejší Ústřední sociální pojišťovnu dobový tisk. V roce 1936 měla ÚSP celkem 737 zaměstnanců (stav se každoročně pohyboval mezi 700-800). Pracovní doba byla určena na 40 hodin týdně a rozdělena při jednoduché frekvenci tak, že úřední hodiny od pondělí do pátku trvaly od 7.30 ráno do 14.30 odpoledne, v sobotu pak od 7.30 do 12.30 hodin. Ústav vydával v letech 1926-1944 každý měsíc časopis „Věstník Ústřední sociální pojišťovny“ v nákladu 4 000 výtisků a jeho verzi v němčině „Mitteilungen der Zentralsozialversicherungsanstalt“ v nákladu 2 500 výtisků. V roce 1929 bylo podle zákona pojištěno přes 2,5 milionu osob.
Průkaz zaměstnance Ústřední sociální pojišťovnyZdroj: Národní archiv, fond USP, Inv. č. 54, sign. 1604, karton 63
Vedení ÚSP se pomocí racionalizace práce snažilo zabránit tomu, aby administrativní provádění svěřené agendy vyžadovalo nadměrně vysoký počet zaměstnanců a správních nákladů. Konkrétní kroky vedly k technické a strojové úpravě ústřední evidence pojištěnců, k provozu strojové kartotéky, dávkové likvidatury či zařízení spisových registratur a k používání účtovacích, statistických, počítacích, děrnoštítkových či rozmnožovacích strojů apod. Naši předkové tak nastavili jednoznačný směr vedoucí k dnešní úspěšné digitalizaci ČSSZ.
